Lednicko Valtický areál

Tento areál byl postupně budován vlastníky - panovníky z Lichtnenštejna, kteří toto panství vlastnili po mnoho generací - již od roku 1322. S malou přestávkou (1571 -1575) kdy byla Lednice v držení Císaře Maxmiliána II, tak sídlili Lichtenštejnové v Lednici až do roku 1943, kdy panství opustili kvůli nacistické okupaci (neověřený údaj). Od roku 1945 je Lednice v majetku státu.

Kolem roku 1220 stála na místě dnešního zámku gotická tvrz s dvorcem. Ve druhé polovině 16.stol. za vlády Hartmana II byl postaven renezanční zámek a založena zámecká zahrada, dle italského vzoru. Karel I (lichtenštejnský vladař od roku 1601 byl povýšen v roce 1608 do knížecího stavu), ustavil lednici jako letní rodové sídlo.

Jeho syn - Karel Eusebius začal sídlo renovovat ihned po svém příchodu ze studií v roce 1632 a údajně byl pro tento úkol vybral významný architekt Giovanni Giacomo Tencalla.

Další významný architekt, Bernhardt Fischer z Erlachu pak ve druhé polovině 17. stol navrhl barokní komplex - Zámek hřebců - jak se říkalo budovám koníren a jízdárně. Stavbu samotnou realizoval Domenico Martinelli.

Další přestavba (1773) byla provedena dle projektu Isidora Canevala pod vedením Josefa Messla. V zápětí následovala přestavba parku do současné romantické podoby podle projektů Josefa Hardtmutha, byly vystavěny Tři Grácie, Minaret, Janův hrad, Hubert,Rendez-vous, tedy všechny ty kouzelné stavbičky, které dotvářejí charakter celého areálu. Z tehdy vystavěných budov se nedochoval Čínský pavilon a Chrám slunce.

V přestavě se pokračovalo i v 19. století. Byl vyhlouben rybník pod zámkem a násepem vytvořeno 13 ostrovů. Některé z nich jsou spojeny mosty.

Z poloviny 19. století je také poslední významná přestavby zámku na níž se podepsal Jiří Wingelmüller, který také navrhl moderní stavbu skleníku. Tento architekt je tedy zodpovědný za současný novogotický vzhled zámku.

Mobiliář je kolekcí velmi, ale opravdu velmi vkusné výbavy ampiru a biedermayeru. V současné době (asi od roku 2002) je přístupné i 1. patro, jež sloužilo jako obydlí knížecí rodiny, přízemí, jež obývali hosté bylo přístupné již dříve. Jediným nedostatkem, který návštívník může pocítit je absence rodinných obrazů. Obrazy svých předků totiž odvezli Lichtenštějnové do Lichtenštejska.
Zdroj: www.eBrno.info